Sklářské rozhledy
Sklářské rozhledy – 1931, ročník VIII, číslo 2
Karel Viktora – Sklářství v Severních Čechách
Úryvek z článku:
„Podmínky pro sklářství v Čechách byly zvlášť příznivé v území pohraničních hvozdů, které skýtaly k výrobě skla vše potřebné, zvláště dostatek paliva, neboť pece sklářské vytápěly se dřívím. Z dřevěného popele pak se vyráběla salajka (draslo), v blízkosti huti lámal se křemen, který se pak pálil a ve stupnicích rozbíjel na prášek a soda byla rovněž primitivním způsobem připravována.
Český sněm v roce 1497 ustanovil, že do stavu rytířského lze také pojmout skláře, jejichž řemeslo se počítalo za ušlechtilé umění (ars vitraria nobilis). Skláři byli tehdy vesměs svobodní lidé a měli velké výsady, což přispělo hlavně k jejich umělecké tvorbě a zdokonalení výrobků, takže české sklo bylo ve světě stále více vyhledáváno přes silnou a věhlasnou konkurenci benátskou. Konkurenční boj skla českého a benátského trval přes celé 17. a 18. století a byl konečně rozhodnut ve prospěch skla českého! Od té doby opanovalo naše sklo téměř všechny světové trhy a drží se na nich svojí kvalitou a uměleckým provedením a hlavně pak skvostnou čistotou křišťálovou!“
Sklářské rozhledy 1931 ročník VIII. číslo 1
Jan Bárta - Sklínkaři
Úryvek z článku:
„Při sklářském průmyslu a obchodu byla doprava skla vždy důležitou věcí. Za nejstarších dob sloužila k dopravě skla krosna na zádech a pak hlavně trakař. Tento dostačoval, dokud nebyla poptávka po skle tak velká a poskytoval hlavně tu výhodu, že se s ním člověk dostal lehčeji kupředu po tehdejších špatných cestách a mohl všude ke konzumentu proniknouti. S větší poptávkou po skle přišly pak nákladní vozy, o kterých jest již r. 1686 zmínka. Trakař proto ovšem hned nevymizel, dlouho ještě začínal mnohý obchodník s ním svoji kariéru, dokud neměl ještě tolik kapitálu, aby hned s celou fůrou skla vyjel. A to prý jela někdy po silnici celá karavana trakařů za sebou.
Doprava se však pořád zdokonalovala a vzniklo pravidelné vozové spojení do všech velkých měst. Jak vypráví Palme ve své knize Steinschönau, dělilo se za starých časů dělnictvo Kamenického Šenova na tři vrstvy. První byli obchodníci sklem, druzí dělníci, kteří je zpracovávali a třetí konečně formani, kteří hotové výrobky po světě rozváželi.“
A nyní skutečná osoba, podle které byla kniha napsána. Slavný obchodník a rytec skla Jiří František Kreybich z Kamenického Šenova absolvoval mezi roky 1685 až 1721 více jak třicet úspěšných a průkopnických cest. Dostal se na svých cestách například až do Cařihradu, Holandska, Anglie, Dánska, Moskvy, cestoval s koňmi i lodí, byl účasten historických událostí, jako bylo svržení anglického krále Jakuba II, nástupu Petra I. na ruský trůn, nájezdů Turků na střední Evropu, popisuje také neznámé kraje a různá nebezpečí na cestách. Jeho popis dobrodružné cesty i popisy obchodních úspěchů možno dohledati ve Sklářských rozhledech z roku 1931 ve vyprávění Jana Bárty – Životopis Jiřího Františka Kreybicha, str. 33, ročník VIII. číslo 3 – 5.
Překlad vlastního životopisu Jiřího Františka Kreybicha, který je zde součástí vyprávění, byl pořízen z německého časopisu Mittheilungen des Vereines für Gerschichte der Deutschen in Böhmen VIII. 1870. A začíná slovy - „Ve jménu svaté trojice, Boha, Otce i Syna i Ducha svatého, amen, začínám nyní popisovati běh svého života.“
Dále lze zápisky s úvodem a dobovými ilustracemi nalézt i v knize „Česká touha cestovatelská“, Cestopisy, deníky a listy ze 17. století. Kapitola na str. 436 - Jiřího Františka Kreybicha Cesty se sklem 1685 -1699.
Tyto zápisky mají pro dějiny sklářství velikou hodnotu, protože jako první popisují nejstarší dobu českého sklářského obchodu. A také hodnotu literární, protože celý životopis Jiřího Františka Kreybicha se čte jako velmi napínavý román!