Galerie manželů Roubíčkových

Akademický sochař René Roubíček (23. 1. 1922–29. 4. 2018) byl sklářský umělec, malíř a pedagog. Patří k vůdčím osobnostem sklářského umění 20. století a začátku 21. století celosvětového významu, jako jeden z prvních povýšil sklo na volné umění a stál u počátků „ateliérového skla“. Pracoval zejména se žhavým sklem tvarovaným z volné ruky přímo ve sklářské huti. Svými monumentálními kompozicemi ze skla a kovu se s velkým ohlasem zúčastnil tří světových výstav (EXPO v Bruselu, Montrealu a Ósace). Je autorem mnoha realizací pro architekturu, v České republice i v zahraničí, zejména skleněných plastik-lustrů, světelných objektů a fontán (hotel Thermal v Karlových Varech, hotel Fairmont Golden Prague v Praze). Pedagogicky působil na Státní odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově a externě na Akademii výtvarných umění v Praze. Byl poručníkem architekta a designéra Bořka Šípka. Od roku 1982 se René Roubíček zúčastňoval mezinárodních sklářských sympozií (IGS) v Novém Boru, rovněž sklářských sympozií v zahraničí, přednášel a tvořil v zámoří (USA: Pilchuck Glass Summer School, Seattle a Museum of Glass, Tacoma a turné po japonských městech a muzeích umění). Spolupracoval s firmami Crystalex, Moser, Lasvit, Preciosa a s řadou skláren. Získal mnohá ocenění, v Čechách mimo jiné titul Mistr evropského sklářství, Sklářskou cenu ČSS a byl uveden do Síně slávy Czech Grand Design. Žil a tvořil spolu se svou ženou Miluší Roubíčkovou, rovněž sklářskou umělkyní, v Praze a Kamenickém Šenově, kde obdržel v roce 2012 čestné občanství. Zůstával aktivním umělcem i ve vysokém věku a i jeho pozdní díla působí novátorským a mladistvým duchem a mají předpoklad být inspirací hodnou následování.

K významným českým sklářským umělkyním patří i akademická malířka Miluše Roubíčková, rozená Kytková (22. 7. 1922–21. 8. 2015). S Reném Roubíčkem se seznámila už během studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a spolu s ním pak léta představovala mezinárodně uznávanou dvojici sklářských umělců. Uplatňovala se jako velmi všestranná sklářská výtvarnice, která spolupracovala se sklářským průmyslem (vzory nápojového skla, objekty z broušeného olovnatého křišťálu, barevné hutnicky zdobené sklo) a souběžně vytvářela vlastní autorskou volnou tvorbu, inspirovanou bohatými zkušenostmi z oboru a podrobnou znalostí historie sklářských technik. Nacházela poezii v předmětech každodenního použití a prostým motivům z intimity domova dodávala hravost a humor (barevné skleněné bábovky, květiny, lízátka, hlávky zelí…). V 60. letech 20. století se tak přiblížila i tendencím světového pop-artu. Mnohé z jejích tvarových prvků do své tvorby později přejal sklářský designér Bořek Šípek. Získala též řadu ocenění, naposledy v japonské Kanazawě.    

Tvorba manželů Roubíčkových měla mezinárodní význam, oba patří k legendám českého i mezinárodního uměleckého skla.

V naší Galerii manželů Roubíčkových je umístěna stěna do architektury z křišťálového tabulového skla, dekorovaná nalepenými broušenými prismaty a nálitky z hutního skla. Jejím autorem je René Roubíček, stěna vznikla mezi lety 1985–1990. Město Kamenický Šenov ji získalo darem od dědiců manželů Roubíčkových.