Bezděz

Minulý rok 2021 se náš fond starých tiskovin rozrostl o další čísla vlastivědného sborníku BEZDĚZ, které nám věnoval Státní okresní archiv Česká Lípa. Jedná se o čísla z roku 1933, 1947 a 1948. Je to veliký zdroj informací o historii našeho kraje. 
Vydávání tohoto nekomunisticky zaměřeného časopisu bylo však po únoru 1948 zastaveno. V letech 1947 - 1948 bylo vydáno 6 čísel, z nichž jedno bylo dvojčíslem. Určitě se dopracujeme k tomu mít celé ročníky kompletní. Jednotlivá čísla, která se podařilo sehnat, jsou v knihovně připravena k prezenčnímu studiu. Ještě jednou moc děkuji panu Karlu Hrůzkovi za to, že mohu okopírovat ta čísla, která jsou v jeho osobním archívu, a doplnit tak celou starší, předválečnou sestavu v naší knihovně.
V roce 1990 pak vyšlo další první číslo nové řady. Tuto novou řadu máme již také skoro kompletní. Chybějící čísla sborníku se postupně doplňují z antikvariátů, kde se občas objevují v nabídce.
Každý sborník je plný zajímavých informací, například:
 
Ročník X. číslo 4-5 z roku 1948 obsahuje článek o naší sklářské škole: + foto a

Ladislav Havlas – Státní odborná škola sklářská v Kamenickém Šenově.                 
„V roce 1856 zakládá akademický malíř Jan Dvořáček v městě Kamenickém Šenově sklářskou odbornou školu, první toho druhu nejen u nás, ale v Evropě vůbec. Svědčí to o bohatě rozvětveném sklářském průmyslu, který zde byl odedávna domovem a jemuž založení školy mělo se zejména pomoci s odborně školeným dorostem, který by přinášel tomuto nové vzory i způsoby práce v zušlechťování skla. Svou prozíravostí český rodák z Dobrušky předběhl dobu, i když z počátku musil těžce zápasiti s překonáním obtíží, jež se stavěly v cestu jeho snah. Neleká se však těchto a svou průbojností vytváří českému sklářství nové hodnoty, jež se stávají podkladem dalšího studia. Rodí se tak základy nové tradice českého skla, která hluboce zasahuje do všech odvětví uměleckého zpracování tohoto.

Po jeho odchodu škola pokračuje v jeho snahách, tyto v mnohém prohlubuje, avšak v roce 1945, ve dnech národní revoluce, nadchází i této škole nový svobodný život, když několik nadšených pracovníků, seskupených kolem profesora Ladislava Havlase (profesoři Hásek, Khýn, Roubíček a Hudík), počíná s hrstkou žáků tvořit nové hodnoty v duchu nové doby.

Takovýmto řešením dosáhli jsme určitého cíle a za vystavené exponáty malovaného skla na výstavě malířských řemesel v Praze v roce 1947 dostali jsme nejvyšší uznání udělením zlaté medaile.

Také ve skle rytém, jež je nejvzácnějším ze skla zdobeného, usilujeme o nové prvky výtvarné, které by obohatily dosavadní možnosti jeho uměleckého zpracování. Žádáme proto od mladých adeptů plného zaujetí. Není to úkol lehký, vyžaduje přílišné citlivosti, smyslu pro přesnost kresby i modelace, jež jsou podmínkou jejich zdárného školení. Podobně i ve skle broušeném postupujeme, třebaže jest zde znatelný rozdíl v celkovém pojetí, přece jen jsou zde shodné prvky, kterých je nutno dodržeti. Dopracovali jsme se zejména v broušeném skle užitkovém znatelného vzestupu a nebojíme se ani úkolů dalších, jež nás čekají, neboť velmi dobře víme, že jen neustálý vzruch dopomůže nám k tomu, abychom školu přivedli k nejvyššímu možnému rozkvětu a tato stala se předním ústavem nejen u nás, ale i za hranicemi.“

Zápis je starý již 74 let! Naše škola dosáhla a stále dosahuje velikých úspěchů nejen u nás doma, ale i ve světě a její odkaz se rozvíjí a stále trvá!

Hlavním partnerem školy je největší výrobce svítidel firma Preciosa-Lighting v Kamenickém Šenově. Škola spolupracuje také s firmami jako je Crystalex v Novém Boru, Ajeto v Lindavě a Novém Boru. Podílí se na mezinárodních sympoziích rytého skla v Kamenickém Šenově, obesílá domácí i zahraniční výstavy skla. Absolventi školy pokračují ve studiu na vysokých uměleckých školách v ČR i v zahraničí. Tak sláva českého skla v umu absolventů naší školy nikdy nezanikne.